Červ si umí vyrobit pigmentové „zlato“ ze sulfidu a arzenu. Dokázal tak víc než středověcí alchymisté

Příroda si umí poradit se vším. Když je potřeba, umí si červ z jedů vyrobit zlaté brnění.

To, že existuje sen alchymistů, tedy proměna jednoho prvku v druhý, víme už dávno. Zatímco ve středověku se snažili alchymisté o transmutaci, příroda něco podobného provozuje už miliony let v rozpadu prvků. Například radioaktivní uran, tedy jeho nejběžnější izotop, se časem promění v olovo.

Červ s vědeckým pojmenováním Paravinella hessleri, který se vyhřívá u hlubokomořských pacifických vývěrů, si vytváří auripigment. Minerál, v jehož jméně je obsaženo zlato (Aurum) i barvivo (pigmentum), má skutečně zlatožlutou barvu.

Zlatý zázrak

Studie v odborném magazínu Plos Biology  popisuje chemickou reakci, během které vzniká sulfid arsenitý. S odvoláním na studii píše server SciTech Daily, že „červ zachycuje částice arsenu ve svých kožních buňkách, kde interagují se sulfidem z vývěrových tekutin a vytvářejí shluky jasně žlutého minerálu.“ Studie naznačuje, že právě tato adaptace umožňuje červovi žít v extrémně toxickém prostředí.

„Toto byla moje první hlubokomořská expedice a byl jsem ohromen tím, co jsem viděl na monitoru ROV – jasně žlutí červi Paralvinella hessleri se nepodobali ničemu, co jsem kdy viděl, a živě vyčnívali na pozadí bílého biofilmu a tmavé hydrotermální krajiny. Bylo těžké uvěřit, že by nějaký živočich mohl přežít, natož aby prosperoval, v tak extrémním a toxickém prostředí,“ cituje SciTech Daily spoluautora studie dr. Wanga. Podle něj jde o kuriózní propojení biologie a dějin umění, které se odehrává v hlubinách oceánu. Auripigment totiž ohromoval coby minerál středověké malíře.

To, že je červ žlutý, bylo vidět na první pohled, ale zjistit, proč tomu tak je, vyžadovalo celou řadu složitých analýz.

Zdroje:

• SciTech Daily,
• Plos

Autor článku : Topi Pigula 2. 9. 2025   Koktejl.cz