Zlato padá i v době krize. Co se na trhu skutečně děje?

Zlato během tří týdnů kleslo z 5200 na 4500 dolarů — přestože většina čekala pravý opak.

Ještě 28. února, těsně před americkým bombardováním Teheránu, se zlato obchodovalo kolem 5200 dolarů za unci. O tři týdny později je pod hranicí 4500 dolarů.

To je překvapivé. V nejistých časech totiž investoři obvykle utíkají ke zlatu jako k bezpečnému přístavu. Tentokrát se ale situace vyvinula jinak — a má to dva hlavní důvody.

1/ Nejde o klasickou finanční krizi, ale o geopolitický šok.

Blízký východ, včetně Dubaje, je významným centrem, kde investoři, fondy i instituce drží fyzické zlato. Jakmile ale region zasáhl konflikt, začala snaha přesunout kapitál do stabilnějších oblastí, například do Singapuru.

Problém? Fyzické zlato nelze přesunout okamžitě. Nejrychlejší cestou je prodej za hotovost. To vedlo k náhlému nárůstu prodejního tlaku právě v regionu. Lokální ceny v Dubaji dokonce krátkodobě klesly kvůli nízké likviditě — a následný tlak se přenesl i na globální trh.

Mít zlato je výhoda — dokud ho nepotřebujete rychle zpeněžit. A přesně to se v tomto případě stalo.

2/ Růst cen energií spustil dominový efekt ve finančním systému.

Vyšší náklady vedly k tlaku na likviditu a řada investorů čelila margin callům. V takové situaci se neprodává to, co dává největší smysl, ale to, co lze prodat nejrychleji.

A zlato patří mezi nejlikvidnější aktiva.

To dále zesílilo prodejní tlak a urychlilo pokles ceny.

Co z toho plyne?

Současný pokles může být spíše výsledkem krátkodobého tlaku na likviditu než změny fundamentů.

Základy zlata jako dlouhodobého uchovatele hodnoty zůstávají silné — jen jsou momentálně překryté šumem trhu.

Petr Kejzar, obchodník s drahými kovy  a redakce

Aktuální vývoj cen můžete sledovat zde.