Zlato v bunkru: proč kryptofirma skladuje stovky milionů dolarů pod horami a proč to některé lidi zneklidňuje

Zpráva o tom, že ve Švýcarsku existuje bývalý jaderný bunkr, do něhož se každý týden sváží více než tuna zlata, zní na první poslech jako přehnaná historka z internetu. Jenže nejde o konspirační teorii. Informace pochází z agentury Bloomberg a potvrzují ji i další seriózní ekonomická média. A právě to z ní dělá zajímavé téma — ne proto, že by šlo o senzaci, ale proto, že dobře ilustruje, jak se mění svět peněz.

Švýcarsko má specifické postavení už historicky. Během studené války zde vzniklo zhruba 370 tisíc bunkrů, často skrytých pod obytnými domy nebo ve skalách. Většina z nich dnes prakticky neslouží svému původnímu účelu, ale některé byly přestavěny na mimořádně bezpečné sklady a trezory. Právě jeden z těchto masivně chráněných objektů dnes využívá společnost Tether Holdings SA — firma stojící za stablecoinem USDT, jednou z nejpoužívanějších kryptoměn na světě.

Podle dostupných informací Tether v tomto švýcarském bunkru skladuje přibližně 120 až 140 tun fyzického zlata a zásoby dál rostou. V absolutních číslech jde o desítky miliard korun. To samo o sobě by nebylo až tak výjimečné, kdyby šlo o centrální banku nebo stát. Jenže tady mluvíme o soukromé kryptoměnové firmě, která se během krátké doby zařadila mezi největší známé firemní držitele zlata na světě.

Abychom pochopili, co to znamená, je potřeba srovnání. Velké soukromé banky sice pracují s obrovským množstvím zlata, ale většinou ho pouze spravují pro klienty. Fyzicky jim nepatří. Investiční fondy a zlaté ETF drží zlata ještě víc — v některých případech přes tisíc tun — jenže to zlato je účetně rozdělené mezi miliony investorů. Tether je v tomto ohledu jiný: jde o jeden subjekt, který drží velmi velké množství zlata centralizovaně, ve vlastním zájmu a mimo tradiční bankovní struktury.

Právě tady se objevuje prvek, který některé lidi znervózňuje. Tether není banka, nepodléhá stejnému dohledu jako tradiční finanční instituce a dlouhodobě čelí otázkám ohledně transparentnosti svých rezerv. Firma sice pravidelně zveřejňuje tzv. attestace, tedy potvrzení o existenci aktiv, ale nejde o klasické, plnohodnotné audity, na jaké jsme zvyklí u bank. Když tedy taková společnost začne hromadit fyzické zlato v bunkru hluboko ve švýcarských horách, mimo běžný finanční systém, část veřejnosti to vnímá jako signál nejistoty.

Zároveň je ale důležité říct, co z toho neplyne. Neznamená to, že by se blížil kolaps finančního systému nebo že by kryptoměny nahrazovaly státy. Samotná existence zlata v trezorech není zpochybňována a Švýcarsko patří k nejdůvěryhodnějším místům na světě, pokud jde o úschovu drahých kovů. Spíše než o hrozbu jde o symptom změny: i nové digitální firmy se v době nejistoty vracejí k tomu nejstaršímu uchovateli hodnoty.

Pro běžného člověka z toho plyne jednoduché, ale důležité sdělení. Navzdory všem aplikacím, kryptoměnám a digitálním penězům zůstává fyzické zlato relevantní. Nejen pro státy, ale i pro soukromé firmy, které jinak fungují čistě online. A zároveň se ukazuje, že hranice mezi „starými“ a „novými“ financemi se pomalu rozmazává — digitální svět se opírá o velmi hmotné, těžké a tradiční základy.

Možná je to nakonec to nejzajímavější zjištění ze švýcarského bunkru: že i v době jedniček a nul má pořád váhu něco, co se dá vzít do ruky.

(Text redakčně zpracován.)

Zdroje:
Bloomberg – Tether Is Shaking Up the Gold Market With Massive Metal Hoard
Bloomberg / Swiss civil defense archives – údaje o počtu bunkrů ve Švýcarsku
Financial Times – analýzy rezerv Tetheru, transparentnosti a formy auditů
SPDR Gold Shares (GLD) – oficiální reporty o objemu fyzického zlata v ETF
World Gold Council / Wikipedia – přehledy globálních zásob zlata mimo centrální banky
E15.cz – české shrnutí a popularizace článku vycházejícího z Bloombergu